Ústav epidemiologie, UK 2. lékařská fakulta, http://www.lf2.cuni.cz/info2lf/ustavy/ue/chara.htm

Obecné otázky očkování, selhání, kontraindikace, reakce po očkování. Očkování proti jednotlivým nákazám. Strategie očkování, perspektivy použití vakcín v České republice. Očkování před cestami do ciziny, volitelná a povinná očkování u dětí a dospělých osob. Očkování mimořádná a zvláštní - při profesionální expozici. Kolektivní imunita a její význam.

Výukový materiál, úvodní přednáška k problematice nozokomiálních nákaz. Původci nozokomiálních infekcí, cesty přenosu, vnímavost, specifické rizikové faktory, základní protiepidemická opatření, současná relevantní legislativa . Exogenní a endogenní nozokomiální infekce.
 

Přednáška k problematice nozokomiálních infekcí. Jsou uvedena standardní epidemiologická opatření sloužící ke snížení rizika přenosu z poznaných i nepoznaných zdrojů infekce ve zdravotnickém zařízení, a která jsou doporučena pro všechny ošetřované pacienty s ohledem na jejich diagnózu nebo infekční stav. Mytí rukou a nošení ochranných pomůcek. Bezdotyková technika převazu. Vzdušná a kontaktní bariérová opatření .
 

Prezentace uvádí historii aseptických praktik v lékařství. Je probrána správná technika mytí rukou a praktické poznámky k použití dezinfekčních prostředků. Přednáška je doplněna obrázky  a fotografiemi ukazujícími kritická místa v přenosu a šíření nozokomiálních infekcí. Součástí  prezentace je malý test k vyhodnocení vlastních znalostí  o riziku vzniku a šíření nozokomiálních infekcí.

V přednášce jsou uvedeny nejčastěji hlášené infekční choroby v České republice v posledních letech. Jsou uvedena komentována oficiální data  státního zdravotního ústavu. sdělení je tříděno po skupinách podle převažujícího způsobu přenosu. Tam, kde to je významné jsou uvedeny i dlouhodobé trendy ve výskytu vybraných hlášených infekčních nemocí v ilustraticních grafech.

Podklad k výuce „Hodnocení role náhody v (epidemiologickém) výzkumu“ se zabývá další okolností, související s validitou a přesností výsledků jak observačních, tak i experimentálních epidemiologických studií, kterou jsou náhodné chyby. Vysvětluje princip statistické indukce, a na praktických příkladech vysvětluje, jakým způsobem se interpretuje výsledek statistického testování nulové hypotézy a jak se interpretuje bodový odhad ukazatelů účinku v kontextu intervalového odhadu účinku, konstruovaného jako interval statistické spolehlivosti.

Podklad k výuce se noří hlouběji do problematiky validity epidemiologického výzkumu a detailně rozebírá fenomén „confounding“ jakožto specifické, relativně dobře kontrolovatelné, formy systematické chyby, typické pro observační komparativní studie. Definuje podstatu „confounding“ a metody, jakým způsobem je možné tento fenomén kontrolovat pomocí randomizace, restrikce, párování, stratifikované analýzy a matematickým modelováním. Zavádí pojem modifikující účinek/interakce jako samostatný fenomén, týkající se mechanizmu účinku studovaných agens a způsoby jeho detekce.

Cílem tohoto materiálu je posadit problematiku kritického posuzování validity epidemiologického výzkumu a velikosti pozorovaného účinku do širšího kontextu odhalování kauzálních vztahů. Těžištěm je rozbor přednášky A.B. Hilla z r. 1965, který zformuloval základní problémy, které je třeba zvažovat především v observačním výzkumu při úvahách nad možností, že v epidemiologické studii pozorované vztahy jsou skutečně příčinné. Blíže se rozebírá problematika síly asociace, konzistence, specificity, časového sledu (temporality), biologického gradientu, biologické věrohodnosti (přijatelnosti), koherence, experimentálního důkazu a analogie.

Podklad k výuce nazvaný „Validita observační epidemiologické studie“ zavádí pragmatickou definici validity, používanou v lékařství, rozebírá vztahy mezi náhodnými chybami a validitou a systematickými chybami a validitou. Definuje hlavní typy systematických chyb (bias), na příkladech demonstruje mechanismy jejich vzniku v hlavních typech epidemiologických studií. Zavádí termíny senzitivitu a specificitu testů jak v kontextu hodnocení velikosti informačního bias, tak v kontextu přesnosti diagnostického testu.

Základní designy epidemiologických studií. Deskriptivní charakteristiky, osoba, místo, čas a jejich užití při třídění dat. Studie observační  (studie průřezové, studie případů a kontrol, studie kohortové) a studie intervenční, uvedeno s konkrétními příklady již publikovaných studií. Asociace a kauzalita . Výukový materiál ve formě prezentace a nebo e-learningového kurzu. pro přístup k formě e-learningu si vyžádejte přístupové údaje na Ústavu epidemiologie.