MUDr. Zdeněk Šmerhovský

Podklad k výuce „Hodnocení role náhody v (epidemiologickém) výzkumu“ se zabývá další okolností, související s validitou a přesností výsledků jak observačních, tak i experimentálních epidemiologických studií, kterou jsou náhodné chyby. Vysvětluje princip statistické indukce, a na praktických příkladech vysvětluje, jakým způsobem se interpretuje výsledek statistického testování nulové hypotézy a jak se interpretuje bodový odhad ukazatelů účinku v kontextu intervalového odhadu účinku, konstruovaného jako interval statistické spolehlivosti.

Podklad k výuce se noří hlouběji do problematiky validity epidemiologického výzkumu a detailně rozebírá fenomén „confounding“ jakožto specifické, relativně dobře kontrolovatelné, formy systematické chyby, typické pro observační komparativní studie. Definuje podstatu „confounding“ a metody, jakým způsobem je možné tento fenomén kontrolovat pomocí randomizace, restrikce, párování, stratifikované analýzy a matematickým modelováním. Zavádí pojem modifikující účinek/interakce jako samostatný fenomén, týkající se mechanizmu účinku studovaných agens a způsoby jeho detekce.

Cílem tohoto materiálu je posadit problematiku kritického posuzování validity epidemiologického výzkumu a velikosti pozorovaného účinku do širšího kontextu odhalování kauzálních vztahů. Těžištěm je rozbor přednášky A.B. Hilla z r. 1965, který zformuloval základní problémy, které je třeba zvažovat především v observačním výzkumu při úvahách nad možností, že v epidemiologické studii pozorované vztahy jsou skutečně příčinné. Blíže se rozebírá problematika síly asociace, konzistence, specificity, časového sledu (temporality), biologického gradientu, biologické věrohodnosti (přijatelnosti), koherence, experimentálního důkazu a analogie.

Podklad k výuce nazvaný „Validita observační epidemiologické studie“ zavádí pragmatickou definici validity, používanou v lékařství, rozebírá vztahy mezi náhodnými chybami a validitou a systematickými chybami a validitou. Definuje hlavní typy systematických chyb (bias), na příkladech demonstruje mechanismy jejich vzniku v hlavních typech epidemiologických studií. Zavádí termíny senzitivitu a specificitu testů jak v kontextu hodnocení velikosti informačního bias, tak v kontextu přesnosti diagnostického testu.