Epidemiologie, preventivní lékařství, hygiena

Podklad k výuce se noří hlouběji do problematiky validity epidemiologického výzkumu a detailně rozebírá fenomén „confounding“ jakožto specifické, relativně dobře kontrolovatelné, formy systematické chyby, typické pro observační komparativní studie. Definuje podstatu „confounding“ a metody, jakým způsobem je možné tento fenomén kontrolovat pomocí randomizace, restrikce, párování, stratifikované analýzy a matematickým modelováním. Zavádí pojem modifikující účinek/interakce jako samostatný fenomén, týkající se mechanizmu účinku studovaných agens a způsoby jeho detekce.

Cílem tohoto materiálu je posadit problematiku kritického posuzování validity epidemiologického výzkumu a velikosti pozorovaného účinku do širšího kontextu odhalování kauzálních vztahů. Těžištěm je rozbor přednášky A.B. Hilla z r. 1965, který zformuloval základní problémy, které je třeba zvažovat především v observačním výzkumu při úvahách nad možností, že v epidemiologické studii pozorované vztahy jsou skutečně příčinné. Blíže se rozebírá problematika síly asociace, konzistence, specificity, časového sledu (temporality), biologického gradientu, biologické věrohodnosti (přijatelnosti), koherence, experimentálního důkazu a analogie.

Podklad k výuce nazvaný „Validita observační epidemiologické studie“ zavádí pragmatickou definici validity, používanou v lékařství, rozebírá vztahy mezi náhodnými chybami a validitou a systematickými chybami a validitou. Definuje hlavní typy systematických chyb (bias), na příkladech demonstruje mechanismy jejich vzniku v hlavních typech epidemiologických studií. Zavádí termíny senzitivitu a specificitu testů jak v kontextu hodnocení velikosti informačního bias, tak v kontextu přesnosti diagnostického testu.

Základní designy epidemiologických studií. Deskriptivní charakteristiky, osoba, místo, čas a jejich užití při třídění dat. Studie observační  (studie průřezové, studie případů a kontrol, studie kohortové) a studie intervenční, uvedeno s konkrétními příklady již publikovaných studií. Asociace a kauzalita . Výukový materiál ve formě prezentace a nebo e-learningového kurzu. pro přístup k formě e-learningu si vyžádejte přístupové údaje na Ústavu epidemiologie.

Výukový materiál, úvodní přednáška k problematice nozokomiálních nákaz. Původci nozokomiálních infekcí, cesty přenosu, vnímavost, specifické rizikové faktory, základní protiepidemická opatření, současná relevantní legislativa . Exogenní a endogenní nozokomiální infekce.

Přehled zdravotnických zařízení, která jsou zdravotní pojišťovny povinny nasmlouvat pojištěncům, podmínky smluv s pojišťovnami, organizace soustavy zdravotnických zařízení a poskytování péče v nich. Aktualizace odpovídající poslední novele Zákona o veřejném zdravotním pojištění z roku 2011, resp. 2012.Aktualizace dle posledních legislativních změn v roce 2013.

Syndrom CAN, formy syndromu, oznamovací povinnost, diagnoza, léčba a prevence syndromu CAN. Nejčastější rizika vedoucí ke vzniku týrání, zanedbávání a zneužívání dítěte. Povinnosti zdravotnických pracovníků i laiků při podezření na syndrom CAN. Způsoby a možnosti řešení . Prevence.­Nové formy zanedbávání, týrání a zneužívání vzniklé v souvislosti s rozvojem informačních technologií. ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­  ­  ­  ­  ­  ­  ­

Diabetes mellitus,charakteristika onemocnění. Základní rozdělení jednotlivých typů, jejich charakteristika. Základní principy léčby - dieta, perorální antidiabetika - jejich druhy a princip působení, insulin, tělesná aktivita. Základní principy diabetické diety, zastoupení jednotlivých živin ve stravě diabetika. Úloha vlákniny v diabetické dietě. Glykemický index. Příklady diabetických diet podle obsahu sacharidů.

Seznámení se základními programy WHO, Národní program podpory zdraví, jeho jednotlivé kapitoly.Jednotlivé kapitoly programu Zdraví 21 - výběr informací, které se týkají populace v České republice, nová koncepce Zdraví 2020. Mezinárodní hnutí červeného kříže, historie, současnost, hlavní úkoly v České republice a na mezinárodní úrovni, Unicef - historie, hlavní úkoly v ČR a na mezinárodní úrovni.

Náplň oboru, základní okruhy problematiky sociální pediatrie, historický vývoj vztahu společnosti k dítěti.Vývoj oboru jako nedílné součásti všeobecné pediatrie.Sociálně pediatrické problémy v jednotlivých obdobích vývoje dítěte. Poruchy rodiny, poruchy rodičovství.Současné sociálně pediatrické problémy : babyboxy, nové formy pěstounské péče.